Jedná se o nejčastější zhoubný kožní nádor. Vychází ze základní řady buněk kůže (bazální buňky epidermis) a folikulu (chlupového váčku).
V porovnání s maligním melanomem není tolik agresivní, nezabije člověka, nemá tendenci metastazovat, může však infiltrovat kůži a destruovat postupně tkáně, může výrazně snížit kvalitu života.
S věkem stoupá riziko jeho vzniku.
Basaliom vzniká na podkladě chronické aktinické zátěže a genetické dispozice u lidí především světlého fototypu, roli může hrát imunosuprese, vliv karcinogenů (arzén).
Nejčastěji ho najdeme na kůži vystavené slunci (hlavy, obličej).
Existuje několik typů basaliomů:
- Nodulární, Ulcus rodens/ulcus terebrans, Basaliom s pigmentem
- Sklerodermiformní basaliom
- Superficiální basaliom
- Zvláštní typy (fibroepiteliální nádor, bazoskvamozní basaliom)
Nodulární basaliom
Tvoří pomalu rostoucí hrbol, zpravidla lesklý (voskový vzhled), barvy kůže, s prosvítajícími cévkami. Postupně může v jeho centru vznikat prohlubeninka až defekt, který má navalité okraje (ulcus rodens). Při zanedbání může pronikat postupně do hlubších tkání včetně kostí a chrupavek (ulcus terebrans).
Basaliom s pigmentem je zabarven do hněda až černa.
Sklerodermiformní basaliom
Je zvláštní formou basaliomu, která napodobuje jizvu, jeví se zpravidla jako žlutobílé, nerovné, lesklé , neostře ohraničené ložisko. Zpravidla nevzniká vřed.
Superficiální basaliom (multicentrický basaliom, Arningův nádor)
Jeví se zpravidla jako hnědočervené ložisko, bývá zpravidla na trupu. Připomíná ekzém, lupénku. Na jeho okraji mohou být patrny perličkové vyvýšeninky. Roste pomalu, mívá nejlepší prognozu.
Vyjímečně se u mladých lidí vyskytují mnohočetné basaliomy podmíněné geneticky (Gorlinův syndrom), které bývají spojeny s dalšími anomáliemi (kostní).
Terapie basaliomu
Menší nádory se chirurgicky odstraňují, posílají se na histologické ověření pod mikroskopem. Větší nádory, pokud lze, se také chirurgicky vytnou, a to s jistým bezpečnostním lemem.
V některých případech se provádí na specializovaných pracovištích chirugické odstranění s postupných aktuálním sledováním řezů pod mikroskopem (Mohsova metoda).
U povrchového basaliomu lze použít zmražení tekutým dusíkem.
Ve speciálních případech se používá cytostatická terapie (5 fluorouracyl), fotodynamická terapie, lokální aplikace imiquimodu nebo aktinoterapie.
U lokálně pokročilého basaliomu popř. u metastazujícího basaliomu se nově užívá vismodegib (Erivedge), inhibitor signální dráhy Hedgehog.