Každý rok zemře na maligní melanom v ČR 300 - 400 lidí, přitom by stačilo, aby 1x ročně navštívili dermatologa a nechali si vyšetřit svoji kůži!
V současné době onemocní melanomem cca 24 lidí na 100000 obyvatel ročně!
Za 30 let se výskyt melanomu zvýšil asi 5x.
Za posledních 5 let vzrostl výskyt melanomu o cca 32 %! A ve věkové kategorii do 35 let se zvýšil o 58%! V ČR je výskyt melanomu u mužů na 9. místě , u žen na 15. místě na světě!
Maligní melanom je vysoce zhoubný nádor, který ještě v nedávné minulosti znamenal pro svého nositele téměř fatální prognózu. Přestože se diagnostika tohoto nádoru stala v posledních letech přesnější a časnější a nové léky z oblasti imunoterapie prodloužily časy progrese i celkové přežití, zůstává maligní melanom velkým strašákem.
Maligní melanom je nádor vznikající z melanocytů (buňky produkující kožní pigment), které se nacházejí v kůži, oku, na mozkových plenách a na sliznicích. Představuje 4% všech kožních nádorů, ale je zodpovědný za 73% úmrtí na kožní nádory. Medián diagnózy je 54 let, ale např. u žen ve věku 25-29 let je nejčastějším typem rakoviny!
Každý rok se v ČR objeví asi 24 případů na 100 000 obyvatel (údaj z roku 2015, zdroj ÚZIS). Největší nárůst počtu postižených je ve věkové skupině 40 – 50 let věku. Průměrný věk nemocných je 54 let, až 75% pacientů je mladších 70 let.
Ve skupině postižených převažují mírně ženy, pro které jsou nejrizikovějšími oblastmi obličej a dolní končetiny. Pro muže jsou rizikovými místy hlavně záda a hrudník.
Maligní melanom u dětí pod 14 let je raritní (1 – 5% případů), rostoucí trend má ale incidence maligního melanomu u dětí starších 15ti let.
Mezi rizikové faktory řadíme:
- Výskyt MM v přímém příbuzenstvu, MM v anamnéze (až 10x vyšší riziko vzniku nádoru)
- Velké množství pigmentových projevů na kůži, především pak přítomnost atypických névů a velkých vrozených pigmentových névů
- Světlejší typ kůže (fototyp I, II)
- Působení UV záření (UVA – snižuje funkci imunitního systému v kůži, UVB – přímo poškozuje DNA buněk kůže), slunění, nadměrné slunění a nepoužívání UV filtrů s vysokým ochranným faktorem nebo používání krémů s nízkými UV filtry, především spálení na slunci (i jednorázově), vliv solárií
- Imunosuprese, imunodeficience (např. léčba po transplantaci orgánů, souběžně probíhající HIV nebo hematologická onkologická onemocnění)
- Věk nad 50 let
Maligní melanom vzniká z 50 – 70% na normální kůži, z 30 – 50% v pigmentových projevech (především atypické pigmentové névy, vrozené pigmentové névy)!
Existuje hned několik typů maligního melanomu:
Lentigo maligna melanom (5%) (vychází z ložisek se světlými a tmavými okrsky pigmentu v místech chronického působení slunce, hlavně u starších osob)
Povrchově se šířící melanom (SSM, superficialy spreading melanoma) (50 – 70%) (nejčastější typ MM, zpočátku roste povrchově, později proniká do hloubky, což odpovídá vzniku hrbolku na tmavém podkladě, u mužů nejrizikovější záda, u žen DKK)
Nodulární melanom (15 – 30%) (od počátku bývá vyvýšen nad okolní kůži, roste poměrně rychle do hloubky, pozor na formu bez pigmentu!)
Akrolentiginózní melanom (2%) (vzniká na periferních místech – chodidla, dlaně, pod nehty, na počátku může napodobovat bradavici, mozol, modřinu)
Vzácné typy (např. amelanotický melanom, desmoplastický melanom, slizniční melanom, polypoidní melanom aj.)
SSM, NM, lentigo maligna melanoma, akrolentiginozní melanom tvoří 90 - 95% všech MM.
SSM je nejčastějším typem MM, až 2/3 případů MM, zpočátku plochý s horizontálním růstem, postupně různé zabarvení, tvorba nodulu/ů s ulcerací, krvácením.
Nejdůležitější pro jeho prognózu je včasná diagnostika a léčba!
Diagnostika maligního melanomu
Mezi základní metody vyšetření patří klinické vyšetření kožním lékařem, který využívá klasický dermatoskop nebo digitální dermatoskop. Při vyslovení podezření na maligní melanom se vyšetřují také spádové lymfatické uzliny, provádí se chirurgické vytětí ložiska a jeho následné histologické případně podrobnější vyšetření. Po stanovení diagnozy MM se pacient vyšetří celkově (interní a neurologické klinické vyšetření, ultratvuk břicha, regionálních uzlin, rentgen plic, popř. CT vyšetření), pacient dochází na pravidelné kontroly do kožní ambulance ke sledování stavu kůže, v pravidelných intervalech se provádí UZ vyšetření břicha a RTG plic.
Léčba maligního melanomu
Základem léčby MM je chirurgické odstranění nádoru s dostatečně širokým lemem. Při nejednoznačném obrazu se projev odstraní s úzkým lemem a při stanovení histologické diagnózy se provádí reexcize (opakované vynětí) se širokým lemem. Vzdálenost lemu se určuje podle tloušťky nádoru (klasifikace podle Breslowa), u melanomů do tloušťky 1mm postačí lem 1 cm, u melanomů s tloušťkou 4 a více mm je potřeba lem alespoň 2 cm. U nádorů kolem 1 mm nebo více tloušťky se vyšetřuje tzv. sentinelová uzlina (tj. první spádová lymfatická uzlina), která ukazuje na prvotní metastázy tumoru.
Chirurgie se také uplatňuje u léčby operabilních metastáz.
U pacientů s nepříznivými prognostickými faktory se uplatňuje tzv. adjuvantní terapie interferonem alfa (látka tělu vlastní, podporuje imunitní systém v boji proti rakovinným buňkám, podává se podkožně).
Dalšími léčebnými možnostmi jsou chirurgické odstraňování kožních a podkožních metastáz, aktinoterapie, intralezionální aplikace oslabeného herpetického viru typ I, kryoterapie, laserová terapie, izolovaná končetinová cytostatická perfuze, lokální terapie imiquimodem, odstranění mízních uzlin postižené spádové oblasti.
Pacienti v pozdním stadiu nemoci jsou léčeni podle typu postiženého orgánu (plíce, játra, mozek, kosti a další orgány) chirurgicky, aktinoterapií, imunoterapií (interferony, ipilimumab, nivolumab), chemoterapií cytostatiky (dakarbazin).
Před 10 lety znamenal MM velmi špatnou prognozu, 5 letého přežití dosáhlo pouze 6% pacientů, medián přežití byl 7,5 měsíce. Biologická léčba a imunoterapie změnily prognozu pacientů!
Dispenzarizace pacienta
Každý pacient po prodělané léčbě MM je pravidelně sledován v melanomové ambulanci. Důvodem je vyší riziko vzniku metastáz (50% metastáz vzniká do 5 let po chirurgické léčbě) i celkově vyšší riziko vzniku dalšího melanomu (10x vyšší riziko vzniku duplicitního melanomu). Při každé kontrola se provádí fyzikální vyšetření kůže, vyšetření jizvy a spádových uzlin, v pravidelných intervalech se v závislosti na stadiu onemocnění provádějí zobrazovací metody ke zjištění metastáz (RTG plic, UZ břicha, uzlin).
Taková péče by měla být již doživotní.
Co může pro sebe pacient udělat z hlediska včasného záchytu maligního melanomu?
Samovyšetření kůže
Vyšetření pigmentových projevů a jejich kontrola v rámci dermatoskopického vyšetření (ruční nebo digitální dermatoskop)
Účast v preventivních/screeningových akcích (Evropský den melanomu, Liga proti rakovině, regionální screeningové akce…)
